e-zahradnik.cz

Co máme vědět o hnojení stromů

Základní živinou pro ovocné stromy je dusík. Hnojí se jím stromy málo rostoucí a také ty jež mají velkou násadu plodů, které potřebují vyživit. Používáme ledek, většinou vápenatý a nebo s dolomitem. Hnojíme jím během vegetace v několika menších dávkách. Poslední přihnojení dusíkem by mělo být koncem června, aby letorosty stačily do zimy vyzrát. První hnojení dusíkem provádíme při jarní úpravě půdy pod stromy. Další pak ve formě vhodného hnojiva na list, které koupíme v zahrádkářských potřebách. S dusíkem to ale nesmíme přehánět. Při přehnojení například peckovin tyto trpí klejotokem a u jabloní je zase ovoce méně kvalitní a hůře seskladuje.

Co máme vědět o hnojení stromů

Fosfor podporuje plodnost, urychluje zrání plodů a zkracuje vegetační období, čímž podporuje odolnost stromů vůči mrazu. Jednostranné nadměrné přehnojení fosforem může vyvolat blokaci vápníku, železa, boru, zinku a na kyselých půdách, které v některých lokalitách našeho regionu převládají potom i nedostatek hořčíku.

Draslík zlepšuje kvalitu ovoce, vyzrání letorostů a tím jejich odolnost vůči mrazu. Také s tímto hnojivem musíme přihnojovat opatrně, protože jeho nadbytek naopak může kvalitu plodů zhoršovat, protože blokuje přísun vápníku a hořčíku.

Vápník zmírňuje kyselost půdy a zlepšuje její fyzikální vlastnosti. Nejvíce ho potřebují peckoviny a ořešáky. Jádroviny mají rády půdy neutrální a jahodník zase kyselejší. Příliš vysoké dávky vápníku mohou vyvolat nedostatečný příjem hořčíku, železa a bóru.

Hořčík je součástí zeleně listové, ovlivňuje ve stromu důležité životní pochody, jako jsou zdravotní stav, zrání a skladovatelnost ovoce a podobně. Málo je ho v kyselých, písčitých a zavlažovaných půdách z nichž se vyplavuje.

Velmi důležitou součástí listové zeleně je železo. Jeho nedostatek je hlavně v půdách s nadbytkem vápna, jako jsou navážky z bouraček, kterými rádi vyrovnáváme nerovnosti v terénu. Pokud do takové půdy, která obsahuje suť i v několika metrech hloubky, vsadíme třeba broskvoň, potom se na stromku projeví i po létech žloutnutí listů, kterému se odborně říká chloróza, nebo žloutenka. Stromek může trpět chlorózou i po mnoha letech, až se kořeny k vápnu dostanou. Velmi náchylné jsou například broskvoně na podnoži broskvoňový semenáč. K odstranění chlorózy pomáhá zálivka nebo postřik na list přípravky obsahujícími železo, jako jsou síran železnatý a ze speciálních přípravků se dá koupit například Arbofert Broskev.

Ze stopových prvků je důležitý bor pro dobré oplození květů, pro odolnost vůči mrazům a houbovým chorobám. Jeho zdrojem je práškový borax, jehož 0,25 % roztokem přihnojíme na jaře stromy na list společně s ošetřením například proti škůdcům. Velmi se osvědčil jako zásobní hnojení pro příští rok posklizňový podzimní postřik na list roztokem 7% močoviny a 1% boraxu. Takto aplikované živiny se uloží na zimu do pupenů a dřevních orgánů větví a strom s nimi může hned na jaře hospodařit.

Důležitým hnojivem, které aplikujeme dle potřeby na podzim, je zarytí vyzrálého chlévského hnoje nebo kompostu kolem kmenů stromů. U mělce kořenících podnoží zákrsků musíme dát pozor na poškození kořenů. V tomto případě dodáváme stromku nejen živiny, ale i potřebný humus, který podporuje provzdušnění půdy a zadržuje vláhu.

Josef Zavřel

Diskuze k článku:

Dosud nebyl přidán žádný komentář k tomuto tématu.


Přidejte vlastní komentář:
  Jméno:
  E-mail:
* Text:

Vyplňte 'nospam'
(Ochrana proti spamu)

 

* Údaje označené hvězdičkou je nutné vyplnit

Foto: Eva Sýkorová

Baví vás psát o pěstování rostlin, stromů a dalších zahradnických tématech a chtěli byste se s ostatními podělit o své zkušenosti? Rádi vaše články zveřejníme.
Více...
 
Pořádáte zahradnickou výstavu, veletrh či přednášku, nebo o takové výstavě víte? Provozujete zahradnictví a pořádáte nějakou zajímavou akci? Neváhejte a dejte o ní vědět ostatním.
Přidat výstavu



e-zahradnik.cz - magazín pro pěstitele a zahrádkáře
Copyright © 2002 - 2016. Všechna práva vyhrazena.